close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

zizka z trocnova

11. března 2007 v 17:08 | nela tyna saja
Žižka z Trocnova
(?1360 - 11.10.1424)

"Husitský kníže"

Jan Žižka
Jan Žižka z Trocnova, český válečník a husitský vojevůdce, jedna z nejslavnějších postav české historie vůbec, muž, jenž je v době své největší slávy nazývaný "husitský kníže", přichází na svět někdy kolem roku 1360 v jižních Čechách, v Trocnově, na Českobudějovicku, v rodině svobodného zemana Řehoře.
Žižkovo dětství, mládí (a vůbec celý život do roku 1400) jsou dnes zahaleny tajemstvím, dobové prameny o Žižkově životě příliš nehovoří - přesto je známo, že nejspíše jako dvanáctiletý Žižka po zranění mečem přichází o levé oko, že se později žení a že má nejspíše i děti. Též je známo, že se mu jako trocnovskému hospodáři nedaří a že nakonec o své hospodářství přichází.
V prvním desetiletí 15. století Jan Žižka, společně s mnoha dalšími zchudlými jihočeskými zemany, bojuje proti expanzivním snahám rodu Rožmberků - je členem skupiny lapků a zbojníků lupiče Matěje (snad od roku 1406?), skupiny, která ničí a přepadává rožmberský majetek.
V roce 1409 Jan Žižka z Trocnova získává od krále Václava IV. Lucemburského amnestii, v letech 1410-1411 se (pravděpodobně) účastní válečných tažení proti řádu německých rytířů v Polsku, předpokládá se jeho účast v bitvě u Grunwaldu.
V roce 1412 pak Jan Žižka z trocnova vstupuje do služeb krále Václava IV. a usazuje se v Praze, kde se podruhé žení (manželka mu pak porodí dceru). Pod vlivem kázání Jana Husa se v následujících letech Jan Žižka přikloní k husitským idejím, stává se s něj zanícený stoupenec reformace - v roce 1419, 30. července, se pak aktivně účastní první pražské (novoměstské) defenestrace, vedené Janem Želivským .
Na podzim stejného roku (tedy roku 1419) Jan Žižka z Trocnova odchází v čele radikálně orientovaných husitů do Plzně, v jejímž okolí pak svede v bojích proti katolickým pánům své první vítězné bitvy jako husitský vojevůdce (bitva u Nekmíře, bitva u Štěnovic).
V březnu roku 1420 Jan Žižka z Trocnova se svými stoupenci Plzeň opouští (tlak katolíků je stále silnější, situace v Plzni je pro husity jen stěží udržitelná) a vydává se jihovýchodním směrem - do Sezimova Ústí, centra jihočeských husitů.
Během této cesty jsou pak husitské oddíly 25. března roku 1420 u Sudoměře napadeny vojskem katolických pánů z Písku a Strakonic - toto střetnutí končí slavným vítězstvím husitů.
Po svém vítězství husité přicházejí na Tábor (nově založené centrum husitů nad řekou Lužnicí, severně od Sezimova Ústí, které sami husité zničí) a Jan Žižka z Trocnova se stává jedním ze čtyř táborských hejtmanů.
Po vyhlášení první křížové výpravy proti českým zemím a po příchodu křižáckých vojsk, vedených římskoněmeckým císařem Zikmundem Lucemburským se Jan Žižka z Trocnova v čele táborských husitů vydává na pomoc Praze, která je křižáckou výpravou obležena - 14. července roku 1420 je pak svedena legendární bitva na pražském Vítkově, kde spojené síly táborským husitů a pražanů nad křižáckým vojskem vítězí.
Po vítězství na Vítkově se Jan Žižka z Trocnova stává jednou z největších husitských autorit - v následujících letech nebude v českých zemích silnějšího a respektovanějšího vojevůdce.
V roce 1421 potkává Žižku osobní neštěstí - při obléhání hradu Rábí přichází (v únoru) i o druhé oko.
Ve stejném roce je Jan Žižka z trocnova zvolen (v červnu) čáslavským sněmem do prozatímní zemské vlády a podílí se (již jako vrchní hejtman Tábora) na likvidaci nejradikálnějších částí táborských husitů - pikartů a adamitů.
V letech 1421-22 se Jan Žižka účastní mnoha bitev v oblasti středních Čech, 7. ledna roku 1422 pak poráží (jako slepý vojevůdce) u Havlíčkova (Německého) Brodu vojska druhé křížové výpravy proti českým zemím.
V roce 1423 Jan Žižka z Trocnova opouští, po sporech s tamními kněžími (Žižka je zastáncem programu čtyř artikulů pražských a podporuje spíše střední měšťanské vrstvy), Tábor a odchází do východních Čech, kde zakládá společně s tamními orebity tzv. Menší Tábor, jehož politickým programem je tzv. Žižkův vojenský řád z dubna roku 1423).
V létě roku 1423 se Jan Žižka z Trocnova zmocňuje Hradce Králové, poté se musí bránit koalici tvořené konzervativní utrakvistickou šlechtou, která se spojila s pražany a částí šlechty katolické - nicméně, v prvních měsících roku 1424 se Žižkovi daří získat si na svoji stranu některé ze spojenců Tábora a v bitvě u Malešova (7. června roku 1424) pak nad kališnicko-pražsko-katolickou koalicí zvítězí.
V následujících týdnech Jan Žižka postupně obsadí Kouřim, Nymburk, Český Brod a další města a sídla, v srpnu roku 1424 pak stojí Jan Žižka v čele svých vojsk před Prahou - od jejího obsazení nakonec ale ustoupí, když s jejími představiteli uzavře smír (září 1424).
Po těchto událostech se české husitské hnutí opět spojuje, pražané, Žižkovi orebité i táborité se dohodnou, že společnými silami vytáhnou proti Moravě, ovládané Albrechtem Rakouským a odklánějící se od idejí utrakvismu.
Při tomto tažení pak život Jana Žižky končí - 11. října roku 1424 Jan Žižka z Trocnova náhle a nečekaně, po krátké chorobě, umírá při obléhání města Přibyslavi.
Související odkazy na tomto webu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama