close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

co znamena slovo velikonoce

3. dubna 2007 v 14:02 | nela
Velikonoce - na začátku našeho letopočtu ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A od ní je odvozen i náš název Velikonoce.
O tom, co se tehdy odehrálo se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum. Tradice klade neděli po "Velké noci" na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach (přechod Rudým mořem) i Židé.
Velikonoce
jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve. Jsou spojeny s památkou umučení a vzkříšení Krista.
Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše.
Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk.
Od počátku se křesťané snažily oddělit Velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem. Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data Velikonoc - alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4. Pro určování data jsou různé tabulky.

Sazometná středa

  • Středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo sazometná, protože se vymetaly komíny.
  • Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek

  • Název je možná odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo.
  • Jedla se jen zelená strava - špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok. Jedná se o převzatý zvyk z židovské slavnostní večeře Pesach - připomínající jejich vyvedení z Egypta. Jedná se o mnohem starší zvyk, než nošení zeleného obřadního roucha, proto může onen název pocházet i odtud.
  • Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu.
  • Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.

Velký pátek

  • V katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty.
  • Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže.
  • Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
  • Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
  • Velký pátek je také postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.

Bílá sobota

  • Jelikož jsou při obřadech vigilie křtění novokřtěnci, kteří nosí bílé roucho, je též možno, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.
  • Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště. Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, když kněz oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheň.
  • Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.

Boží Hod Velikonoční

  • provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
  • Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje
  • Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla
  • Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
  • Pečou se velikonoční beránci.

Velikonoční pondělí

  • toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
  • O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol.

Bílá neděle

Druhá neděle velikonoční - novokřtěnci nosili toho dne naposledy bíle křestní roucho. Dnes je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kolik ti je let???

0-5 2.3% (18)
6-10 4.7% (36)
11-15 54.3% (420)
16-20 11.9% (92)
21-25 3.7% (29)
26-30 3.5% (27)
31-35 1.9% (15)
36-40 3.5% (27)
41-50 2.8% (22)
51-60 2.3% (18)
61-70 1.4% (11)
71-80 1.4% (11)
81 A VÍC 2.6% (20)
100 3.6% (28)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama