Podle typu spektra rozdělujeme 99 % hvězd do spektrálních tříd (podle klesající teploty - Harvardská klasifikace):
| O B A F G K M |
- Hvězdy třídy O jsou charakterizovány intenzivním spojitým spektrem s malým počtem čar, příslušejícím hlavně ionizovanému héliu. Průměrná povrchová teplota těchto hvězd se pohybuje kolem 35 000 kelvinů a jejich zář má namodralé světlo. Jejich délka života není nijak závratná, je to pouze 10 miliónů let, což je mezi hvězdami nejkratší doba a řadí se spolu s hvězdami typu B a A k raným hvězdám.
- Hvězdy třídy B mají ve spojitém spektru zejména čáry vodíku, neutrálního hélia a ionizovaného kyslíku. Průměrná povrchová teplota je něco kolem 20 000 kelvinů. Jejich zář má modrou barvu a na hlavní posloupnosti se udrží tak 60 miliónu let, což je také v astronomických měřítkách krátká doba a řadí se spolu se hvězdami typu O a A k raným hvězdám.
- Hvězdy třídy A mají velice mohutné vodíkové čáry, dále zde pak nalezneme čáry ionizovaného vápníku a čáry některých kovů. Průměrná povrchová teplota těchto hvězd se pohybuje kolem 10 000 kelvinů. Typ těchto hvězd září bílou barvou a na hlavní posloupnosti se drží něco kolem 300 miliónů let a spolu s hvězdami typu O a B patří také mezi rané hvězdy.
- Hvězdy třídy F mají slabší vodíkové čáry než předcházející typ hvězd, ale zato mají silnější čáry ionizovaného vápníku a i kovů. Průměrná povrchová teplota těchto hvězd je 7 500 kelvinů. Jejich záře má nazelenalý přídech a na hlavní posloupnosti stráví tyto hvězdy kolem 1 miliardy let.
- Hvězdy třídy G mají vodíkové čáry již málo zřetelné. Nejsilnější jsou ionizovaného vápníků a po nich následují čáry kovů, zvláště pak železa. Jejich průměrná teplota se pohybuje kolem 6 000 kelvinů a záře těchto hvězd se zdá žlutá. K tomuto typu patří i naše Slunce. Průměrná doba setrvání na posloupnosti je 10 miliard let a je tedy jasné, že našemu Slunci zbývá ještě půlka života, a to něco kolem 5 miliard let. Tento typ hvězd se spolu K a M nazývají hvězdy pozdní.
- Další třída hvězd je K, která jeví silné kovové čáry. Začínají se zde ale také objevovat čáry, které patří dvou-atomovým molekulám. Průměrná povrchová teplota dosahuje něco kolem 4 500 kelvinů. Barva svitu se nám jeví jako načervenalá a mohou vydržet zářit i kolem 20 miliard let. Spolu s třídami G a M patří mezi pozdní hvězdy. Tyto hvězdy ještě nemohly opustit hlavní posloupnost.
- Poslední třídou jsou hvězdy typu M. Ty vyzařují především čáry dvou-atomových prvků a to převážně TiO (oxid titanatý). Na hlavní posloupnosti můžou vydržet i 100 miliard let, což je již služná životaschopnost a z astronomického hlediska se prakticky nevyvíjejí. Jeví se jako červené hvězdy. Také patří mezi pozdní hvězdy.
Dále se dělí od 0-9 podle jejich spektrálního dělení, a tak tedy například naše Slunce patří do třídy G2.
Tabulka znázorňující Hvězdná spektra :
| Třída | Teplota | Barva | Charakter spektra | Typický představitel |
| Q | modrobílá | emisní čáry vodíku, neutrálního a ionizovaného hélia | GK Per (novy) | |
| W | nad 50 000 °C | modrobílá | na intenzivním spojitém pozadí široké emisní čáry vodíku a neutrálního a ionizovaného hélia | V 444 Cyg (Wolfovy-Rayetovy hvězdy) |
| O | 50 000 až 29 000°C | modrobílá | na intenzivním spojitém pozadí absorpční čáry ionizovaného hélia | Hatysa, Meka, Menkib |
| B | 28 000 až 9 700°C | modrobílá | absorpční čáry neutrálního hélia, Balmerovy série vodíku a ionizovaného kyslíku | Rigel, Spika (héliové hvězdy) |
| A | 9 600 až 7 200°C | bílá | silné čáry Balmerovy aérie vodíku, objevují se také čáry vápníku a některých kovů | Sírius, Vega |
| F | 7 100 až 5 800°C | žlutobílá | vodíkové čáry slábnou, ale zase se zesilují čáry kovů | Procyon, Canopus |
| G | 5 700 až 4 700°C | žlutá | nejintenzivnější čáry vápníku, čáry kovů jsou intenzivní, vodíkové čáry jsou dosud patrné | Slunce, Capella |
| K | 4 600 až 3 300°C | oranžová | nejintenzivnější čáry kovů, začínají se objevovat absorpční pásy molekul | Arktur, Aldebaran |
| M | pod 3 200°C | červená | jsou zde velmi výrazné pásy molekul, zejména TiO | Antares, Beelgeuze |
| R | pod 3 200°C | červená | Opět výrazné pásy molekul, zejména pak C2, CN a CO | U Cygni (uhlíkové hvězdy) |
| N | pod 3 200°C | červená | vlastnosti stejné jako třída R, navíc její spojité spektrum končí při vlnové délce 450 nm (hvězdy mají jenom dlouhovlnnou část spektra a jsou intenzivně červené) | S Cephei |
| S | pod 3 200°C | červená | stejně jako třída M, navíc také pásy ZrO | R Andromedae (tzv. zirkonové hvězdy) |